Ďábel usmívá se tence,
světem jde, hledá spojence.
On na tebe jenom mrkne
a dušička tvá se scvrkne.
Podlehneš-li jeho šarmu –
i kdyby tě získal žertem –
můžeš skončit u žandarmů …
Nebratři se nikdy s čertem!

Když hory-doly slibuje
jenom své železo kuje.
Nepřijímej dary jeho,
važ si jen rozumu svého!
Zatím co teď s tebou pije
plány šije jako zmije.

Když se půda pod ním ztrácí
tu se na tebe obrací,
jakmile tě má v své moci
chce tvou pomoc ve dne, v noci.
Zapsal jsi se, tak se starej!
Na kuráž si sklenku nalej,
pracuj v prospěch svého pána
bez ustání, až do rána!

Když za bouřky přijdou blesky
rozšiřuješ třesky, plesky …
Lidé pak v údivu stojí
nad tou stupiditou tvojí.

Závěrem:

Svět jde dále bez obtíží
když někdo čertu ublíží.
Dále pěkně roste tráva,
neutrpí lidská práva!

 

© Jindřich Degen, 2000

 

 

 

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedinmail